V Českém Těšíně začala platit vyhláška, kdy na nejfrekventovanějších místech byl zaveden zákaz žebrání. Vyhláška platí v celé historické části Českého Těšína a také v podchodě pod nádražím. V reakci na vydání vyhlášky o zákazu žebrání v centru města aktivisti z Food not Bombs Ostrava a Food not Bombs Frýdek-Místek uspořádali rozdávání jídla a zimního oblečení.
Z této akce vám přináším fotoreportáž jak vypadal průběh celé akce, na které se sešla zhruba 40 členná skupinka lidí včetně organizátorů a lidí kteří o problematiku žebrácké vyhlášky měli zájem.
Akce se nesla v přátelském duchu, kdy potřebným a lidem bez domova byla nabízena vegetariánská zelňačka z recyklovaných potravin, která byla opravdu výborná, a také káva, čaj a již zmíněné oblečení. Organizátoři nám také velice rádi odpověděli na naše otázky a vysvětlili několik problematik, a sice plýtvání jídla obchodních řetězců a již zmiňovanou vyhlášku o zákazu žebraní.
Vyhláška o zákazu žebrání nevyřeší problém s bezdomovci nebo s problémovými lidmi. Ve vyhlášce navíc není přesně specifikováno, co je ono žebrání. To, co naopak funguje v jiných městech je posílení terénních pracovníků, což je jeden z našich programových bodů, který budeme na radnici prosazovat.
Velice děkujeme organizátorům za uspořádanou a inspirativní akci a věříme, že jsme se nepotkali naposledy.
Vyjádření od Food not Bombs Ostrava
Nesouhlasíme s vydáním vyhlášky o zákazu žebrání v Českém Těšíně. Považujeme ji za absurdní prostředek šikany sociálně slabých. Město by problémy bezdomovectví mělo řešit nabízením sociálního bydlení či výstavbou sociálního zařízení, neboť hlavně tak se počet lidí bez domova může snížit. Přirovnávat žebrání k trestnému činu je směšné. Nemyslíme si, že bychom lidem na kraji společnosti neměli pomáhat, ba naopak jsou právě těmi, kterým bychom měli přístup k prostředkům umožnit. Ročně během zimy na ulici umírají desítky lidí, neboť jim město nenabízí žádnou pomoc, a tato vyhláška je toho přímým důkazem. Ať už jsou lidé na ulici z jakéhokoli důvodu, mnoho lidí nad tím pouze jen kývne hlavou a řekne, že si za to můžou sami, ale je chybou právě města, že jim žádnou alternativu nenabídne. Řešením může být právě sociální bydlení, které by zlepšilo životní podmínky a pomohlo k návratu do běžného života.